Česká republika, známá nejvyšší spotřebou piva na obyvatele na světě, se potýká s ekonomickou nejistotou, která ovlivňuje rozpočty, a rostoucími náklady na točené pivo, což ovlivňuje výdaje spotřebitelů. Na jaře loňského roku se Česká republika připravovala na zvýšení daně z točeného piva z 15 % na 21 % v rámci nových plánů představených vládou.
Spotřeba piva v České republice je i přes její výrazný pokles v posledních letech stále nejvyšší na světě. Průměrný počet vypitých piv na obyvatele v roce 2023 byl 256 piv na hlavu, což odpovídá přibližně 128 litrům, což je podobné číslům nejnižší průměrné spotřeby během pandemických omezení a nejnižšímu rekordnímu číslu z roku 1963.
Radio Prague International (RPI) také zdůraznilo, že v roce 2005 dosáhla spotřeba piva rekordní výše, když Češi vypili 163,5 litru, tedy 327 piv na hlavu. Spotřeba na osobu byla v roce 2009 153 litrů a držela se na 140 litrech téměř deset let, než klesla na 129 litrů v roce 2021.
Přestože po pandemii místní zprávy zdůraznily, že mnozí stále omezovali konzumaci piva v restauracích. V roce 2021 Český statistický úřad odhadl, že spotřeba piva toho roku byla nejnižší od roku 1989, kdy činila přibližně 151 litrů na osobu a v 90. letech dokonce krátce přesáhla 160 litrů.
Zemědělské, potravinářské a technologické partnerství mezi Českou republikou a Filipínami bylo nyní také zavedeno s cílem podpořit ekonomiky obou zemí v náročných dobách.
V nedávném rozhovoru RPI požádalo Tomáše Slunečka, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), aby vysvětlil, co data ukazují.
Slunečko řekl RPI: „Kromě drobných výkyvů v postcovidovém roce 2022 zájem o konzumaci piva postupně klesal.“
Podobné situace lze pozorovat po celé Evropě, nicméně i Německo zaznamenalo výrazný pokles domácích prodejů piva a spolu s Českou republikou byly obě země negativně zasaženy.
Slunečko zdůraznil, že v České republice prodeje piva v hospodách a restauracích klesly loni o 30 %, protože více lidí si vybralo pít doma, ale přiznal, že snížená konzumace alkoholu napříč zemí nyní také ovlivňuje českou ekonomiku a kulturu pití v hospodách, což má negativní dopad na lidi, kteří se spoléhali na návštěvy hospod jako formu sociální interakce.
Slunečko vysvětlil RPI: „Pokles spotřeby piva může mít velmi negativní dopad na celý sektor pohostinství. Již dlouho upozorňujeme na to, že hospody a restaurace jsou často závislé na prodeji nápojů pro svou obživu. Myslím si, že odliv lidí z hospod a s tím spojený trend přemístění konzumace piva do domů a garáží povede k následnému uzavření těchto menších podniků a může mít negativní dopad na sociální životy lidí žijících na vesnicích a v malých městech.“
Slunečko také uvedl, že pozorujeme stále větší počet lidí, kteří se obracejí k nealkoholickému pivu, a dodal: „Toto je jediná část sektoru, která konzistentně roste, takže si myslím, že pivovary přicházejí s novými chutěmi a různými variantami každou sezónu pro mnohem širší okruh spotřebitelů. Pivovary řeší pokles zájmu spotřebitelů a spotřeby piva především rozšiřováním a diverzifikací své nabídky a snaží se udržet moderní trendy.“
Navzdory těmto problémům se loni Žatec a krajina chmelařství Saaz a české sklo dostaly na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, čímž se opět zdůraznila významná vztah země k kvalitě piva a její historický význam.