Home Aktuální zpravodajství Humanitární katastrofa at politická kalkulace: Myanmar po zemětřesení

Humanitární katastrofa at politická kalkulace: Myanmar po zemětřesení

33
0

Jen několik hodin po zemětřesení vyhlásila vládnoucí junta v několika zemětřesením zasažených městech výjimečný stav a požádala o mezinárodní pomoc – což je v ostrém kontrastu s tím, co se stalo poté, co asijskou zemi v roce 2008 zasáhl cyklon Nargis.

Posun v reakci, který někteří označují za „neobvyklý“, vyvolal opatrné naděje na politické urovnání mezi juntou a silami odporu.

Zemětřesení by mohlo z Myanmaru udělat „ještě více neúspěšný a násilnější stát,“ řekl Joshua Kurlantzick, vedoucí pracovník pro jihovýchodní Asii a jižní Asii v Radě pro zahraniční vztahy.

Mohutné zemětřesení o síle 7,7 stupně před dvěma týdny, jedno z nejsilnějších, jaké zasáhlo Myanmar za století, otřáslo národem, který už byl zničen brutální občanskou válkou, která vyhnala miliony lidí z domovů a zdevastovala jeho ekonomiku.

Od neděle se oficiální počet obětí zvýšil na 3471, tisíce zraněných nebo pohřešovaných. Prediktivní modelování americké geologické služby US Geological Survey odhaduje, že roční hrubý domácí produkt (HDP) válkou zničené země nakonec přesáhne 10 000 a ekonomické ztráty převýší roční HDP válkou zničené země, který v roce 2023 činil 66,8 miliardy dolarů.

Jen několik hodin po zemětřesení vyhlásila vládnoucí junta výjimečný stav v nejhůře postižených městech a požádala o mezinárodní pomoc – což je v ostrém kontrastu s tím, co se stalo poté, co asijskou zemi zasáhl cyklon Nargis v roce 2008. Poté junta zpočátku mezinárodní pomoc odmítla, což vedlo k úmrtí více než 84 000 lidí a zmizení desítek tisíc.

Někteří ho popsali jako „neobvyklý“, posun v jeho reakci vyvolal opatrné naděje na politické urovnání mezi juntou a silami odporu, protože předchozí přírodní katastrofy v regionu vedly k mírovým rozhovorům. V roce 2004 bylo dosaženo dohody o příměří mezi indonéskou vládou a místními rebely, aby se usnadnilo úsilí o pomoc v důsledku tsunami v Indickém oceánu.

Analytici však vidí malou šanci na podobnou mírovou dohodu v katastrofou zmítaném Myanmaru.

„Bojové linie jsou velmi hluboce vyryty a neexistuje žádný společný základ, na kterém by junta a opozice, včetně válčících etnických ozbrojených skupin, mohly přijít ke stolu k jakémukoli smysluplnému dialogu,“ řekl Angshuman Chowdhury, analytik zahraniční politiky sídlící v Singapuru.

Jakékoli prohlášení o příměří by bylo pravděpodobně „dočasné a vysoce zranitelné vůči porušení kvůli pozemnímu napětí,“ řekl a dodal, že očekává, že junta „v tichosti využije situaci po zemětřesení ke snížení odporu a ovládnutí bojiště“.

Minulou středu armáda oznámila 20denní příměří do 22. dubna na podporu humanitárních snah a varovala, že „odpoví odpovídajícím způsobem“, pokud rebelové zahájí ofenzívu.

Vojenská junta již svými pokračujícími nálety ukázala, že bude upřednostňovat porážku odporu před odstraňováním katastrof.

Scott Marcial
Bývalý americký velvyslanec v Myanmaru
Myanmar se nachází v politické a humanitární krizi od roku 2021, kdy jeho armáda svrhla zvolenou vládu, což vyvolalo mnohostrannou občanskou válku, která vysídlila 3,5 milionu lidí a ochromila její ekonomiku.

Kdyby něco, zemětřesení by z Myanmaru mohlo udělat „ještě selhávající a násilnější stát,“ řekl Joshua Kurlantzick, vedoucí pracovník pro jihovýchodní Asii a jižní Asii v Radě pro zahraniční vztahy.

„Slabá reakce na zemětřesení – junta nemá jak správně reagovat – jen zvýší hněv a nenávist veřejnosti k vládnoucí armádě, kterou už většina populace nenávidí,“ řekl Kurlantzic a dodal, že „neschopnost junty zabíjet lidi opět podpoří opozici.“

Globální monitor konfliktů Armed Conflict Locations and Events Data (ACLED) loni zařadil Myanmar jako druhé nejnásilnější a nejnebezpečnější místo na světě.

ACLED poznamenává, že téměř 90 % z 55 milionů obyvatel země se stalo obětí politického násilí. Jeho obyvatelé nemají přístup k elektřině, komunikacím, zdravotní péči a vzdělání a jsou zranitelní vůči trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi a drogami.

politické riziko
Ničivé zemětřesení udeřilo v době, kdy vojenská junta utrpěla porážky na bojišti, ztratila kontrolu nad významnými oblastmi Myanmaru a opozice postupovala.

TOPSHOT – Myanmarský vojenský velitel Min Aung Hlaing (C) gestikuluje, když se lidé, kteří přežili zemětřesení, shromažďují v nemocničním areálu v Naypyidaw, 28. března 2025 po zemětřesení v centru Myanmaru. Silné zemětřesení zasáhlo centrální Myanmar 28. března, otřáslo ulicemi hlavního města Naypyidaw, poškodilo budovy a donutilo lidi uprchnout do ulic sousedního Thajska. (Foto: Sai Aung Mein / AFP) (Foto: Sai Aung Mein / AFP, přes Getty Images)
Myanmarský vojenský velitel Min Aung Hlaing gestikuluje, když se lidé, kteří přežili zemětřesení, shromažďují v nemocničním areálu v Nay Pyi Taw, 28. března 2025 po zemětřesení v centrální Myanmaru.

Sai Aung Mein | AFP | Getty

Previous articleSvětová ekonomika překvapuje odolností a stabilním růstem
Next articleNavzdory obtížím se mnoho starostů plánuje zastupovat v roce 2026
Nikita Poljakov
Nikita Poljakov je uznávaný ekonomický novinář s více než 12 lety zkušeností v oblasti hospodářského zpravodajství. Vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy, a svou kariéru zahájil jako analytik v soukromém sektoru, než se přesunul do médií. Na Semtam.net působí jako hlavní autor rubriky Ekonomika, kde se specializuje na finanční trhy, makroekonomické analýzy, rozpočtovou politiku a trendy ve světovém hospodářství. Jeho články se zaměřují na vysvětlování složitých ekonomických témat široké veřejnosti srozumitelnou formou. Věří, že kvalitní ekonomická žurnalistika by měla čtenářům pomoci porozumět tomu, jak ekonomická rozhodnutí ovlivňují jejich každodenní život. Kromě psaní také moderuje ekonomické podcasty a pravidelně vystupuje na odborných konferencích.