Napříč žánrovým spektrem české hudební scény se dlouhodobě utváří nudný opar, místy hraničící s tvůrčím zoufalstvím. Naštěstí však stále ještě vznikají nové projekty a kapely, kterých se to netýká. Jednou z těchto nadějí je i kapela Please the Trees. Nápad předurčující vznik kapely, přišel naprosto spontánně a přirozeně během roku 2006. Na pražském festivalu “Babí léto” se setkal nezávislý hudebník Václav Havelka (Selfbrush) s táborskou experimentální formací Some Other Place – osobně se znali jen letmo, však věřím, že podvědomě se dlouho hledali.

Some Other Place, spíše v zasvěcených kruzích známý čistě instrumentální projekt úzce spjatý s táborskou alternativní scénou, produkoval snové, místy melancholické a vnitřně charismatické zvukomalířství. Na ambietním a experimentálně rockovém základu vyklenuli svébytný celek, který netřeba žánrově ani jinak kastovat – důležitá je přímá zkušenost. Proto je velká škoda, pokud jste nezažili ani jeden živý koncert Some Other Place v první fázi jejich tvůrčího období. Však nezoufejte, název zatim jediného alba “To Be Continued…”, na kterém je studiově zakonzervován jejich dosavadní hudební příběh, naznačuje, že pravděpodobně přijde i fáze druhá. Upřímně přiznávám, že jsem v jejich instrumentální hudbě nikdy nepostrádal zpěv a po importu zpěváka či zpěvačky jsem netoužil… Vašek Havelka mě nicméně svým vstupem do kapely s noblesou sobě vlastní přesvědčil, že Some OtherPlace mohou skvěle fungovat i se zpěvem.

Vašek “Selfbrush” Havelka je na alternativní scéně poměrně známou personou, během deseti let svého intenzivního tvůrčího období si získal spoustu příznivců i odpůrců. Hudebně vychází z trochu jiných kořenů než Some Other Place; narazíme u něj na přiznané a snadno vypozorovatelné vlivy nejen klasického amerického folku či country, ale i experimentálního rocku; na české scéně je naprostým písničkářským unikátem. Zkušenosti nesbíral jen u nás – absolvoval i několik evropských turné a svou druhou sólovou desku natočil v italském studiu “The Maximum Volume”. Pokud jste s nezaměnitelným témbrem jeho hlasu ještě neměli tu čest naživo, tohle je důrazné doporučení, aby jste to napravili. Jak jsem už naznačil v úvodu, kapela Please the Trees vznikla spojením zvukomalířství Some Other Place a Havelkova tvůrčího entuziazmu. Deviza jeho charismatického vokálu a síla jeho textů a melodií se tu přirozeně prolíná s instrumentální vytříbeností a intenzitou Some Other Place. Za dobu společné existence odehráli Please the Trees řadu koncertů doma i v zahraničí – jejich hudba se neustále proměňuje a vyvíjí. Prvním milníkem kariéry je debut s názvem Lion Prayer, který vydali i navzdory několika nabídkám velkých vydavatelských firem v limitované edici 500 kusů na nezávislé značce Absent Hour. Studiové verze jinak vynikajících skladeb mi svojí výslednou podobou příliš nevyhovují – ač album vzniklo za pouhé dva nahrávací večery, působí na mě přeprodukovaně a příliš uhlazeně. Mnohem více mi imponují jejich živá vystoupení, spojená s podstatně syrovějším výrazem. Na letošní rok Please the Trees připravují nové, zatím bezejmené album – tentokrát v produkci Davida Boultera z Tindersticks. Chceteli “stromy” poznat v jarním květenství a vskutku nevídané formě, přijďte 3.dubna do Solnice, máte tak exklusivní příležitost. Jako předkapelu si Please the Trees již poněkolikáté pozvali čerstvou perlu z táborské scény. Říká si Veena a rozhodně by neměla uniknout vaší pozornosti – disponuje totiž obrovským potenciálem. Inspiraci patrně nacházejí v současných spíše temnějších odnožích alternativní, nejen rockové hudby a důležitým atributem výrazu celé kapely je nadmíru talentovaná sedmnáctiletá zpěvačka Veronika. Vydařený čtyřpísňový debut Behind Sonic Glances, jehož postprodukce se ujal Filip Míšek (Khoiba, Dikolson), vyšel v prosinci 2008 rovněž na Havelkově labelu Absent Hour a kapela jej pokřtila v Paláci Akropolis při společném koncertu s Please the Trees.

Jarda Bašta